<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>Hzíkův blog</title>
	<atom:link href="http://blog.hzik.com/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>http://blog.hzik.com</link>
	<description>... když mám chuť psát</description>
	<lastBuildDate>Fri, 21 Oct 2011 10:56:10 +0000</lastBuildDate>
	<language>en</language>
	<sy:updatePeriod>hourly</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>1</sy:updateFrequency>
	<generator>http://wordpress.org/?v=3.2.1</generator>
		<item>
		<title>Propustnost očního nervu a zpracování obrazu</title>
		<link>http://blog.hzik.com/2010/05/30/propustnost-ocniho-nervu-a-zpracovani-obrazu/</link>
		<comments>http://blog.hzik.com/2010/05/30/propustnost-ocniho-nervu-a-zpracovani-obrazu/#comments</comments>
		<pubDate>Sun, 30 May 2010 16:20:02 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
				<category><![CDATA[myšlenky]]></category>
		<category><![CDATA[zákulisí]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://blog.hzik.com/?p=56</guid>
		<description><![CDATA[Jaká je maximální velikost toku dat v očním nervu? Nejrychlejší chemická reakce na světě je reakce tyčinek a čípků po dopadu fotonu na oční sítnici a trvá prý pouhých 100 femtosekund. K čemu ale tak rychlá reakce? To znamená, že oko je teoreticky schopno tvořit obraz se vzorkovací frekvencí 10¹³ fps. Nechci podceňovat náš oční nerv, [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p>Jaká je maximální velikost toku dat v očním nervu?</p>
<p>Nejrychlejší chemická reakce na světě je reakce tyčinek a čípků po dopadu fotonu na oční sítnici a trvá prý pouhých <em>100 femtosekund</em>. K čemu ale tak rychlá reakce? To znamená, že oko je teoreticky schopno tvořit obraz se vzorkovací frekvencí 10¹³ fps. Nechci podceňovat náš oční nerv, ale s rozlišovací schopností zdravého oka, které v jednom okamžiku zachytí neskutečné množství detailů okolí, si ani neodvážím tipnout propustnost, jakou by musel pro takové množství dat mít.</p>
<p>Pokud se podívám na fps z prvního odstavce, tak o nějakých 12 až 13 řádů nesouhlasí s tím, co je známo :)) Vzorkovací frekvence oka se reálně pohybuje okolo <em>20 fps</em>. V životě nás oko kvůli této nedokonalosti může hezky zmást, a to v případech, kdy se něco pohybuje tak, že se vrací do své výchozí polohy rychleji, než je oněch <em>20 Hz</em>. Nejčastěji to můžeme vidět na kolech jedoucího auta, kde vzniká tzv. <em>stroboskopický efek</em>t (ačkoli se vůz pohybuje dopředu, jeho kola se zdánlivě točí dozadu).</p>
<p><a href="http://blog.hzik.com/wp-content/uploads/2010/05/il_mr_renderer_mblur-kopie1.jpg"><img class="alignright size-full wp-image-59" title="il_mr_renderer_mblur kopie" src="http://blog.hzik.com/wp-content/uploads/2010/05/il_mr_renderer_mblur-kopie1.jpg" alt="" width="230" height="164" /></a>V tomto momentu přichází na scénu lidský mozek. Již několik měsíců pozoruji zajímavý úkaz. Sedím v tramvaji a z okna sleduji souběžně jedoucí auta, která mají srovnatelnou rychlost a dívám se jim na kola, na nichž jsou disky. V té rychlosti nejsem schopen určit, jaký vzor se na disku nachází, jelikož je disk rychlým pohybem rozmazán. Jenže ono <strong>rozmazání je způsobeno až naším mozkem</strong>. Důkaz toho, že mozku přichází ostrý obraz, provedeme jednoduše tak, že <strong>při sledování rozmazaného kola uhneme očima</strong>. Pokud se v tomto momentu nebudete soustředit na nové objekty v centru očního vidění, ale na rozmazané kolo, tak zjistíte, že<strong> jeho obraz máte v paměti uložen perfektně zaostřen</strong> a tudíž můžete říci, jaký vzor má jeho disk. Jestli je to dáno nějakou <em>kompresí</em> vnímaného obrazu, netuším, ale rozhodně v mozku funguje nějaký <em>obrazový přepočet</em>.</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://blog.hzik.com/2010/05/30/propustnost-ocniho-nervu-a-zpracovani-obrazu/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Volby se blíží</title>
		<link>http://blog.hzik.com/2010/05/10/volby-se-blizi/</link>
		<comments>http://blog.hzik.com/2010/05/10/volby-se-blizi/#comments</comments>
		<pubDate>Mon, 10 May 2010 14:49:52 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
				<category><![CDATA[ostatní]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://blog.hzik.com/?p=41</guid>
		<description><![CDATA[Nevím jak vás, ale mě už nebaví na každým kroku sledovat všechny ty politické ksichty napříč všemi velkými stranami. Je toho tolik, že když jsem míjel tento plakátovník, tak jsem podvědomě usoudil, že ze všech těch kandidátů je mi nejsympatičtější poslankyně Lenka Filipová. Poté, co jsem se vzpamatoval, jsem se rozhodl, že budu volit některou [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p style="text-align: center;"><a href="http://blog.hzik.com/wp-content/uploads/2010/05/Fotografie0393.jpg"><img class="size-large wp-image-42 aligncenter" title="Volby 2010" src="http://blog.hzik.com/wp-content/uploads/2010/05/Fotografie0393-768x1024.jpg" alt="Volby 2010" width="580" height="760" /></a></p>
<p>Nevím jak vás, ale mě už nebaví na každým kroku sledovat všechny ty politické ksichty napříč všemi velkými stranami. Je toho tolik, že když jsem míjel tento plakátovník, tak jsem podvědomě usoudil, že ze všech těch kandidátů je mi nejsympatičtější poslankyně Lenka Filipová.</p>
<p>Poté, co jsem se vzpamatoval, jsem se rozhodl, že budu volit některou ze stran, jejíhož kandidáta neuvidím do voleb více než jednou denně.</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://blog.hzik.com/2010/05/10/volby-se-blizi/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>2</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Ranní čištění zubů</title>
		<link>http://blog.hzik.com/2010/04/03/ranni-cisteni-zubu/</link>
		<comments>http://blog.hzik.com/2010/04/03/ranni-cisteni-zubu/#comments</comments>
		<pubDate>Sat, 03 Apr 2010 16:31:20 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
				<category><![CDATA[myšlenky]]></category>
		<category><![CDATA[zákulisí]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://blog.hzik.com/?p=34</guid>
		<description><![CDATA[Je to asi měsíc, co jsem ráno vstával stejně jako moje mladší sestry, ale zatímco já sem zamířil do koupelny, ony si sedly k jídelnímu stolu. Během cesty ke kartáčku na nikoho raději nemluvím, a nedokázal jsem si představit, že to co mám právě v puse, zapíjím kakaem. :) Když jsem se po ranní hygieně [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p>Je to asi měsíc, co jsem ráno vstával stejně jako moje mladší sestry, ale zatímco já sem zamířil do koupelny, ony si sedly k jídelnímu stolu. Během cesty ke kartáčku na nikoho raději nemluvím, a nedokázal jsem si představit, že to co mám právě v puse, zapíjím kakaem. :) Když jsem se po ranní hygieně zeptal, proč mají tohle pořadí, bylo mi odpovězeno, že zuby se čistí až po jídle a navíc pak všechno nemá příchuť mentolu.</p>
<p>Intuitivně jsem cítil, že si zuby čistím správně ještě před snídaní, a že pokud bych měl s ústy nějaký problém i po snídani, zajdu si je klidně znovu alespoň vypláchnout.</p>
<p>Od té doby jsem se tu a tam někoho zeptal, jak to má se zuby ráno on a obě skupiny jsou až neuvěřitelně vyvážené. 30 lidí si čistí zuby před jídlem a 30 po. To mě celkem zarazilo, a tak jsem hledal odpovědi na Googlu. Pokud uděláte to samé, tak zjistíte, že Google je stejně nejednoznačný, jako dotázaní. První čtyři odkazy totiž na střídačku zastávají jiný názor. Na serveru <a href="http://www.zdravezuby.cz/cisteni-zubu-rodina.asp" target="_blank">Zdravé zuby</a> odpovídají přímo na otázku, kdy si čistit zuby, takto:</p>
<blockquote><p>Ráno si čistíme zuby <strong>po snídani</strong>. Večerní čistění probíhá <strong>po večeři</strong>, krátce před ulehnutím.</p></blockquote>
<p>Portál <a href="http://www.femina.cz/zdravi/pecujete-o-sve-zuby-spravne-/8725" target="_blank">Femina</a> tvrdí že:</p>
<blockquote><p>Ne každý ví, že ráno je lépe si zuby čistit před snídaní &#8211; a proč? <strong>Během jídla a pití totiž na zuby působí kyselé potraviny</strong> (například džus, citron, Cola-Cola aj.), které zuby „naleptají“ jako kyselina a naše dobře míněná snaha zuby pak vyčistit skončí často jejich narušením a poškozením.</p></blockquote>
<p>K čištění před snídaní se ještě přiklání server <a href="http://zdravi.centrum.cz/zdravi-a-my/2010/2/17/clanky/zubni-pasty-co-o-nich-nevite/" target="_blank">Zdraví</a> a o čištění po snídani se zmiňuje <a href="http://www.searchnet.cz/nem_priz/snidane.html" target="_blank">SearchNet</a>.</p>
<p>Z předchozích odkazů mě ani jeden nepřesvědčil, proč bych si měl čistit zuby až po snídani, spíš naopak.</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://blog.hzik.com/2010/04/03/ranni-cisteni-zubu/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Volební způsobilost</title>
		<link>http://blog.hzik.com/2010/03/22/volebni-zpusobilost/</link>
		<comments>http://blog.hzik.com/2010/03/22/volebni-zpusobilost/#comments</comments>
		<pubDate>Mon, 22 Mar 2010 19:27:10 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
				<category><![CDATA[myšlenky]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://blog.hzik.com/?p=27</guid>
		<description><![CDATA[Jedu autobusem do Vyškova a míjím billboard s vyretušovaným Paroubkem (z placu by mohl dělat modela na krém proti vráskám) a pár vteřin na to i billboard, na kterém si dávají pusu senioři (opačného pohlaví :) ), kterým už od pohledu nic nechybí a žijí šťastně. Nad oběma důchodci je opět vidět nápis ČSSD. Chápu, [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p>Jedu autobusem do Vyškova a míjím billboard s <em>vyretušovaným</em> Paroubkem (z placu by mohl dělat modela na krém proti vráskám) a pár vteřin na to i billboard, na kterém si dávají pusu <em>senioři</em> (opačného pohlaví :) ), kterým už od pohledu nic nechybí a žijí šťastně. Nad oběma <em>důchodci</em> je opět vidět nápis ČSSD.</p>
<p>Chápu, že není možné, aby šlo petileté dítě volit politickou stranu, se kterou nejvíce sympatizuje. Stejně tak chápu, že je určitá hranice (18 let), pod kterou vám nikdo volit nedovolí, ačkoliv se o politiku zajímáte už od svých 12 let a orientujete se v ní líp než vetšina plnoletých. Ale proč tato hranice není i na druhém konci životního procesu?</p>
<p>Každou chvíli se v médiích dočtete, jak nějakého <em>důchodce</em> někdo okradl, protože si ho pustil do bytu. Kolikrát jste toto slyšeli o malých dětech? Staří lidé jsou obecně strašně důveřiví a nechají se opravdu velmi snadno zmanipulovat. Například já už jsem dvakrát odhlašoval <em>babičce</em> super mega výhodný tarif od O2, který ji vnutila nějaká <em>hopsanda</em> na ulici. Zájezdy s obědem a předváděčkou <em>kvalitního</em> zboží jsou taky plné seniorů, kteří pak mají doma pánvičku a hrnec za 20 tisíc.</p>
<p>Takovým lidem se nedá vysvětlit, že když odvolí tu či onu stranu, tak jim to nezaručuje, že se svým 70ti letým partnerem najdou ztracenou lásku, přestanou je bolet nohy a záda a budou se mít jako <em>prasata v žitě</em>&#8230; Tohoto jsou si politici velmi dobře vědomi.</p>
<p>Navrhl bych věkovou hranici, od které je prostě znemožněno jít k volbám.</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://blog.hzik.com/2010/03/22/volebni-zpusobilost/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>2</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Překládání s Googlem</title>
		<link>http://blog.hzik.com/2010/03/21/prekladani-s-googlem/</link>
		<comments>http://blog.hzik.com/2010/03/21/prekladani-s-googlem/#comments</comments>
		<pubDate>Sun, 21 Mar 2010 17:15:51 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
				<category><![CDATA[zákulisí]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://blog.hzik.com/?p=24</guid>
		<description><![CDATA[Vyzkoušel jsem si schopnosti překladače od Google a nechal ho postupně překládat do různých jazyků přesně tuto větu. V prvním kole jsem ho prověřil pouze okruhem tří významných evropských jazyků v pořadí angličtina, španělština, francouzština (výstup jednoho překladu byl použit jako vstup pro další) a výsledek byl docela uspokojivý. Posuďte: CZ: Vyzkoušel jsem si schopnosti [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p>Vyzkoušel jsem si schopnosti překladače od <em>Google</em> a nechal ho postupně překládat do různých jazyků přesně tuto větu. V prvním kole jsem ho prověřil pouze okruhem tří významných evropských jazyků v pořadí <em>angličtina</em>, <em>španělština</em>, <em>francouzština </em>(výstup jednoho překladu byl použit jako vstup pro další) a výsledek byl docela uspokojivý. Posuďte:</p>
<blockquote><p><em>CZ</em>: Vyzkoušel jsem si schopnosti překladače od Google a nechal ho postupně překládat do různých jazyků přesně tuto větu.<br />
<em>EN</em>: I tried to Google the ability of the compiler and let him gradually translated into different languages exactly this sentence.<br />
<em>ES</em>: Traté de Google la capacidad del compilador y lo dejó poco a poco en diferentes idiomas exactamente esta frase.<br />
<em>FR</em>: J&#8217;ai essayé de Google la capacité du compilateur et l&#8217;ont laissé peu à peu dans une langue différente exactement cette phrase.<br />
<em>CZ</em>: Snažil jsem se na Google schopnost kompilátoru a nechali kousek po kousku v jiném jazyce a tento přesnou frází.</p></blockquote>
<p>Tušil jsem, že pokud okruh jazyků zvýším a opustím s ním Evropu, nebude pro <em>Google </em>výsledek už takto příznivý. Namyslel jsem si pořadí jazyků na <em>angličtina</em>, <em>čínština </em>(tradiční), <em>polština</em>, <em>portugalština</em>, <em>řečtina</em>, <em>ruština </em>a <em>japonština </em>s tím, že překládání od <em>Google </em>zostudím. To jsem ani netušil, že se mi to povede takto doslova:</p>
<blockquote><p><em>CZ</em>: Vyzkoušel jsem si schopnosti překladače od Google a nechal ho postupně překládat do různých jazyků přesně tuto větu.<br />
<em>EN</em>: I tried to Google the ability of the compiler and let him gradually translated into different languages exactly this sentence.<br />
<em>CN</em>: 我試圖谷歌有能力的編譯器，讓他逐漸翻譯成不同語言的正是這句話。<br />
<em>PL</em>: Próbowałem Google zdolność kompilator, tak że stopniowo tłumaczone na inne języki, to jest to zdanie.<br />
<em>PT</em>: Tentei o Google a capacidade do compilador, para que gradualmente traduzido para outros idiomas, é uma pena.<br />
<em>GR</em>: Προσπάθησα να το Google την ικανότητα του μεταγλωττιστή, έτσι ώστε σταδιακά μεταφραστεί σε άλλες γλώσσες, είναι κρίμα.<br />
<em>RU</em>: Я попытался Google возможности компилятора, так что постепенно переведены на другие Языки, это позор.<br />
<em>JP</em>: 私は、コンパイラの可能性を Googleにように、徐々に他の言語に翻訳したが、それは恥です。<br />
<em>CZ</em>: Mám možnost jako Google překladač, ale postupně přeloženy do jiných jazyků, to je ostuda.</p></blockquote>
<p>Domnívám se, že pokud bych použil všechny jazyky, které <em>Google</em> nabízí, zůstaly by pouze slova <strong>Google</strong> a <strong>ostuda</strong> :))</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://blog.hzik.com/2010/03/21/prekladani-s-googlem/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>1</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Nachlazení</title>
		<link>http://blog.hzik.com/2010/03/19/nachlazeni/</link>
		<comments>http://blog.hzik.com/2010/03/19/nachlazeni/#comments</comments>
		<pubDate>Fri, 19 Mar 2010 07:55:43 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
				<category><![CDATA[myšlenky]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://blog.hzik.com/?p=20</guid>
		<description><![CDATA[Venku je sychravo a kosa. Ofouklej přijdu domů a běžím si vymačkat pomeranče. Bojím se nachlazení. Proč má ale nachlazení za kořen slova chlad (stejně tak anglicky cold)? Nachlazení je přece virové onemocnění a virům se lépe daří v teplých podmínkách, kde jsou aktivnější a můžou se replikovat. Chci říct, že kdyby neexistovaly viry, mohl [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p>Venku je sychravo a kosa. Ofouklej přijdu domů a běžím si vymačkat pomeranče. Bojím se <em>nachlazení</em>. Proč má ale nachlazení za kořen slova chlad (stejně tak anglicky<em> cold</em>)? <em>Nachlazení</em> je přece <em>virové onemocnění</em> a <em>virům</em> se lépe daří v teplých podmínkách, kde jsou aktivnější a můžou se replikovat. Chci říct, že kdyby neexistovaly <em>viry</em>, mohl bych klidně lítat nahej ve sněhu a nikdy bych se <em>nenachladil</em>. Správně?</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://blog.hzik.com/2010/03/19/nachlazeni/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Mufloni za chatou</title>
		<link>http://blog.hzik.com/2010/03/18/mufloni-za-chatou/</link>
		<comments>http://blog.hzik.com/2010/03/18/mufloni-za-chatou/#comments</comments>
		<pubDate>Thu, 18 Mar 2010 21:06:39 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
				<category><![CDATA[ostatní]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://blog.hzik.com/?p=12</guid>
		<description><![CDATA[Jediný původní evropský zástupce rodu Ovis neboli ovce je muflon. Je to trochu zvláštní, protože vždycky jsem vnímal ovci (konkrétně ovci domácí) jako něco, co odpradávna patří do našich krajů, zatímco muflona jsem znal pouze ze zoologické zahrady. Můj zájem o muflony ovšem vzrostl v okamžiku, kdy jsem přelezl ohradu (necelý 2 km od své [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p><a href="http://blog.hzik.com/wp-content/uploads/2010/03/258px-Mouflon_2.jpg"><img class="alignright size-full wp-image-11" title="258px-Mouflon_2" src="http://blog.hzik.com/wp-content/uploads/2010/03/258px-Mouflon_2.jpg" alt="" width="258" height="193" /></a>Jediný původní evropský zástupce rodu <em>Ovis</em> neboli ovce je <em>muflon</em>. Je to trochu zvláštní, protože vždycky jsem vnímal <em>ovci</em> (konkrétně <em>ovci domácí</em>) jako něco, co odpradávna patří do našich krajů, zatímco <em>muflona</em> jsem znal pouze ze <em>zoologické zahrady</em>.</p>
<p>Můj zájem o muflony ovšem vzrostl v okamžiku, kdy jsem přelezl ohradu (necelý 2 km od své chaty na <em>Brněnské přehradě</em>), na které visela cedule <em>&#8222;Mufloní obora&#8220;</em>. Našel jsem si nejbližší posed s tím, že budu chvilku relaxovat a třeba zahlídnu nějakou srnku :) Asi po pěti minutách jsem se začal nudit a slezl jsem dolů. V tom okamžiku proběhlo asi 15 m ode mne kolem dvaceti<em> muflonů</em> a šel z nich celkem respekt. Nebyly to vůbec žádné <em>kozo-ovečky</em> jak sem předpokládal, ale docela velký fláky masa, ze kterých jsem měl strach.</p>
<p>Zajímavostí je, že z mufloních rezervací kolem Brna pochází 8 z 10 největších <em>mufloních</em> trofejí na světě. A vůbec nejzajímavější mi přijde, že v České republice žije zhruba 35,8% světové <em>mufloní</em> populace. To už z nás dělá <em>mufloní</em> velmoc :)</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://blog.hzik.com/2010/03/18/mufloni-za-chatou/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Svět antonym</title>
		<link>http://blog.hzik.com/2010/03/18/svet-antonym/</link>
		<comments>http://blog.hzik.com/2010/03/18/svet-antonym/#comments</comments>
		<pubDate>Thu, 18 Mar 2010 08:22:29 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
				<category><![CDATA[myšlenky]]></category>
		<category><![CDATA[ostatní]]></category>
		<category><![CDATA[antonyma]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://blog.hzik.com/?p=4</guid>
		<description><![CDATA[Včera jsem za dveřmi svého pokoje slyšel, jak se má sestra ptá mamky, co je opakem slova sladký. Zatímco mně blesklo hlavou kyselý, máma odpověděla slaný. Následně jsme se všichni dohádali a to včetně mé přítelkyně :) Místo toho, abych si něco bližšího k antonymům vygooglil, začal jsem v polospánku uvažovat. Mají smyslová vnímání slova [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p>Včera jsem za dveřmi svého pokoje slyšel, jak se má sestra ptá mamky, co je opakem slova <em>sladký</em>. Zatímco mně blesklo hlavou <em>kysel</em>ý, máma odpověděla <em>slaný</em>. Následně jsme se všichni dohádali a to včetně mé přítelkyně :)</p>
<p>Místo toho, abych si něco bližšího k antonymům vygooglil, začal jsem v polospánku uvažovat. Mají smyslová vnímání slova opačného významu, tak jak to chápe čeština? A je víc slov, které mají antonymum nebo je víc těch, které ho nemají? Zrovna u té vnímání chuti, by opak ke <em>sladkému</em> mohlo být subjektivně jak <em>kyselý</em>, tak <em>slaný</em> a podle mě i <em>hořký</em> a <em>trpký</em>. Dokonce v jednu chvíli jsem se dostal k tranzitivitě, když jsem z <em>kyselého</em> přešel na<em> sladký</em>, jehož antonymum nebylo znovu<em> kyselý</em>, nýbrž <em>slaný</em> :) Zanechal jsem tedy chutě a přešel na zrakové vjemy. Hned se mi jako vybavily barvy<em> černá</em> a <em>bílá</em> jako opozitní slova. Tady mi to dávalo ještě smysl, ale hned u červené jsem se ztratil.</p>
<p>Pokud by to bylo na mě, definoval bych antonymum jako doplněk ke slovu, od kterého se tvoří. Potom by tedy antonymum k <em>červené</em> byly všechny ostatní barvy. Ani by mi to nějak extra nenarušilo vazbu <em>černá-bílá</em>, protože doplněk k<em> černé</em> jsou všechny ostatní barvy, což je dohromady<em> bíla</em> ;-) Analogicky ke slovu <em>sladký</em> by to byly všechny ostatní chutě atd&#8230;</p>
<p>Jenže češtině jde o význam slov. Tady je to už na mě hodně abstraktní. Kdysi jsem se přítelkyně zeptal, co je opakem <em>smrti</em>. Odpověděla že <em>život</em>. Zní to logicky, ale podle mě <em>smrt</em> na rozdíl od <em>života</em> nemá průběh v čase. Je to jednorázová akce. Opakem <em>smrti</em> je <em>zrod</em>. (<em>Zrod</em> to dál komplikuje, protože není jako <em>smrt</em> intuitivní. Různé kultury a náboženství chápou <em>zrození</em> jinak. Já bych to zjednodušil na <em>početí</em>.) Co je potom tedy opakem <em>života</em>? Je to <em>posmrtný život</em>? Kam pak patří ta doba před <em>zrozením</em>? Nakonec jsem se vrátil k tomu, že opakem <em>života</em> je <em>doplněk života</em> a s pocity, že jsem si nasadil do hlavy víc otázek než odpovědí jsem usnul :)</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://blog.hzik.com/2010/03/18/svet-antonym/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
	</channel>
</rss>

