Jaká je maximální velikost toku dat v očním nervu?
Nejrychlejší chemická reakce na světě je reakce tyčinek a čípků po dopadu fotonu na oční sítnici a trvá prý pouhých 100 femtosekund. K čemu ale tak rychlá reakce? To znamená, že oko je teoreticky schopno tvořit obraz se vzorkovací frekvencí 10¹³ fps. Nechci podceňovat náš oční nerv, ale s rozlišovací schopností zdravého oka, které v jednom okamžiku zachytí neskutečné množství detailů okolí, si ani neodvážím tipnout propustnost, jakou by musel pro takové množství dat mít.
Pokud se podívám na fps z prvního odstavce, tak o nějakých 12 až 13 řádů nesouhlasí s tím, co je známo :)) Vzorkovací frekvence oka se reálně pohybuje okolo 20 fps. V životě nás oko kvůli této nedokonalosti může hezky zmást, a to v případech, kdy se něco pohybuje tak, že se vrací do své výchozí polohy rychleji, než je oněch 20 Hz. Nejčastěji to můžeme vidět na kolech jedoucího auta, kde vzniká tzv. stroboskopický efekt (ačkoli se vůz pohybuje dopředu, jeho kola se zdánlivě točí dozadu).
V tomto momentu přichází na scénu lidský mozek. Již několik měsíců pozoruji zajímavý úkaz. Sedím v tramvaji a z okna sleduji souběžně jedoucí auta, která mají srovnatelnou rychlost a dívám se jim na kola, na nichž jsou disky. V té rychlosti nejsem schopen určit, jaký vzor se na disku nachází, jelikož je disk rychlým pohybem rozmazán. Jenže ono rozmazání je způsobeno až naším mozkem. Důkaz toho, že mozku přichází ostrý obraz, provedeme jednoduše tak, že při sledování rozmazaného kola uhneme očima. Pokud se v tomto momentu nebudete soustředit na nové objekty v centru očního vidění, ale na rozmazané kolo, tak zjistíte, že jeho obraz máte v paměti uložen perfektně zaostřen a tudíž můžete říci, jaký vzor má jeho disk. Jestli je to dáno nějakou kompresí vnímaného obrazu, netuším, ale rozhodně v mozku funguje nějaký obrazový přepočet.